Fórum - podle data
Vždycky je velká škoda, když se nějaký historický dům boura místo toho aby se citlivé zrekonstruoval. Ale zase v některých případech může být třeba narušena statika a potom je to pochopitelné. Já hledám byt v Praze tady
realitymix.cz a docela by mě zajímal byt v nějaké té historické zástavbě. Ale ta statika a stav je to, co mě na tom trochu znejišťuje.
Vidíte, mýlila jste se. Je to velmi vyhledávané místo
Dobrý den, to je zajímavé. Jedná se o Blanku Matragi, módní návrhářku? To by mohla být dost extravagantní vila, u které si nejsem úplně jistá, že by do okolí zapadala. Ale také se samozřejmě mohu mýlit a byla by to moc hezká vilka. Jinak jsem zvědavá, jestli to bude v letošním roce s nemovitostmi opravdu takhle
www.ziprealty.cz kvůli dění kolem koronaviru.
Na těch všech vizoškách chybí ty mraky aut, co tam jezdí a jezdit i nadále budou.
Zdravím všechny kdo si pročítá ještě komentáře ke sladovnám v Dejvicích.
Jako montér z Olomouce jsem zanechal na sladovnách v Dejvicích hodně práce na montážích zařízení. Byly to Komíny Kohouty správně jsme říkali Točáky a ještě nastěrací zařízení do Hvozdů které bylo jako vývojové zařízení které nahradilo ruční práci lidí na hvozdech při nastírání mokrého naklíčeného sladu. Byla to pro mne krásná práce a byl jsem na ni hrdý. V roce 1969 bly práce na rekonstrukci technických zařízeních za provozu Sladovny dokončeny. To byly Srpnové oslavy a na Václavýku a v centru Prahy to vřelo..
Je na co vzpomínat.
Tak tyto Kohouti správně Točáky Byly vyrobeny v r.1969 jako náhrada za staré v Strojírnách potravinářského průmyslu v Olomouci na Bělidlech. To byla montérská základna továrny kde se připravovali díly pro montáže. Namontovány byly v Srpnu 1969. Osobně jsem je na dílně společně s partou vyráběl a pak v Praze montoval.
Byla to krásná akrobatická práce jen kladky a lana. Nic víc žádná helikoptéra. A pak ten pocit dobře udělané práce kterou bylo vidět hodně z daleka a hodně dlouho. Na to jsem byl vždy pyšný.
Dobré práci vždycky čest.
Tak tyto Kohouti správně Točáky Byly vyrobeny v r.1969 jako náhrada za staré v Strojírnách potravinářského průmyslu v Olomouci na Bělidlech. To byla montérská základna továrny kde se připravovali díly pro montáže. Namontovány byly v Srpnu 1969. Osobně jsem je na dílně společně s partou vyráběl a pak v Praze montoval.
Byla to krásná akrobatická práce jen kladky a lana. Nic víc žádná helikoptéra. A pak ten pocit dobře udělané práce kterou bylo vidět hodně z daleka a hodně dlouho. Na to jsem byl vždy pyšný.
Dobré práci vždycky čest.
Tak tady jsem v těchto sladovnách pracoval v roce 1969 jako montér kde jsme ze Strojíren potravinářského průmyslu montovali nová nastěrací zařízení a potom nové Kohouty Točáky na komínech.
To byl rok 1969 a srpnové oslavy na Václaváku :-D
A život mně opět zavál do těchto končin v roce 1982 když jsem přijel do DPM PRAHA v Dejvicích a začal jsem v pracovat jako řidič autobusu právě v těch garážích pod Sladovnou . A tak jsem vzpomínal jak jsem v roce 1969 montoval Kohouty a zařízení ve Sladovně. Tak jsem jezdíval po Praze s Busy a bylo fajn. Byly tam hodný lidi v Dejvicích , jen kdybych dostal byt. Tak bych tam zůstal. Ale osud mne zavál zpět do Olomouce a pak jsem ukazoval synkovi ze ZOO Praha komíny a garáže kde jsem pracoval když ještě nebyl na světě. Je hezké vzpomínat na roky když člověk dělal poctivou práci.
A proto se říkalo Práci čest. Ne proto že si to soudruzi vzali jako pozdrav. Ale proto že to byla pocta poctivé práci. Ä jako Havíři říkají dodnes Zdař Bůh, Tak se vzdávala Práci čest.
Opět dávám přílohu . Toto jsou plány Sladovnických Hvozdů kde se pražil slad. Na komínech jsem jako montér v roce 1969 montoval Kohouty Točáky , a dole ve sladovně uvnitř těch hvozdů jsme montovali nové zařízení tzv. Nastěráky pomocí kterých se dopravil dopravníky naklíčený vlhký slad do půdních prostor nad Hvozdem a od tam se potrubím spustil slad do Hvozdu do zařízení které jsme vyrobili. Byla to šneková skříň s klapkapma kudy se roztřela vrstva 20 cm sladu na hvozd ( to je podlahový rošt na kterém se slad pražil)
Usnadnilo to ruční namáhavou práci sladovníků kteří dříve ten mokrý slad mnuseli po nasypání rozházet a rozetřít do stejnoměrné vrstvy po roštu Hvozdu. Bylo tam velké horko protože uplně dole se topilo a tím se slad sušil a pražil až do hněda podle objednávky. Nejtmavší byl tzv. Bavorák a ten se vyráběl na export do Německa hlavně. U nás jej braly Pivovary co vyráběli Tmavá piva.V tom Hvozdu bylo 80°C a my jsme tam měli po namontování zkušební provoz. Do 2 ráno jsem to rozjel.
Nevím jestli se kdo ještě podívá na odkazy. V roce 1969 jsem jako montér tyto Kohouty neboli Točáky sám osobně vyráběl na dílnách v Olomouci a potom sem je montoval v Dejvicích na sladovně.
Původní staré které tam byly už na spadnutí a já jsem musel vylézt na komín a rozebrat a lanem kusy posílat dolů. Potom se lanem vytáhly nové díly na komín a tam se pospojovali. Byla to krásná práce a když jste stáli na vrcholu tak byl krásný rozhled na Vltavu a Prahu. Když byl můj syn malý a byly jsme na návštěvě ZOO v Praze se synem tak jsem mu ty komíny ukazoval a vzpomínal jsem jak jsem je vyrobil a namontoval. Byla nás parta ze Strojobalu Olomouc. Je to krásná vzpomínka na časy montáží a protestů v Srpnu 1969.
Zbytky těch komínů jsou již torzo a je na nich vydět jak jsou nýtované, Všechny ty plechy a jonstrukce byly na komíně ručně sestaveny snýtovány a uloženy. Natřeno to bylo už z dílen ale určitě se to muselo někdy přetřít , protože ta barva by tak dlouho nevydržela. Vše šlo vyrobit a udělat ručně