Skleněné monstrum Lordshipu dychtivě čeká na demolici vil

V poslední době se v tisku objevilo několik článků na téma zchátralých vil na třídě Milady Horákové. Hrozí jim demolice. Nekompromisní developer - firma Lordship - si brousí zuby, že na jejich místě (a na místě i vil zachovalých) postaví obří skleněný administrativní komplex.

Stručná rekapitulace

Firma Lordship se vyznačuje velkou vytrvalostí. První pokus vystavět v místě sedmipodlažní budovu vzešel na světlo světa již v roce 1999 - právě na místě tří vil blíže k Letné, vč. dvou vil dnes zchátralých. Tehdy záměr (s líbivým názvem "Letenské sady") narazil na odpor radnice, v roce 2003 záměr dokonce radnice označila za "skleněné monstrum". Projekt dlouhou dobu ležel zdánlivě u ledu, Blanka mezitím stihla uloupnout u Špejcharu dvě vily (pozemky dosud ve vlastnictví města). Na projektu se mezitím pracuje - roztahuje se již na celý pás "mezi šraňkami" - a na jaře 2011 se jako "Letná Business Centre" znovu dostává na pořad jednání Komise územního rozvoje MČ Praha 6. Ta pro něj překvapivě nachází pochopení. Radnice o problematickém záměru tradičně nikde zbytečně nevykřikuje, dokonce se projekt Lordshipu neobjevuje ani na výstavě Praha 6 mění tvář v prosinci 2012. Až během posledního roku si kauzy všimli novináři, za celou dlouhou dobu jsou však krajní dvě vily na nároží U Vorlíků a Milady Horákové přičiněním Lordshipu (či spíše jeho nepřičiněním a za tichého přihlížení radnice) ve zbídačeném stavu a na radnici leží žádost Lordshipu o jejich demolici.

Selhávání památkové péče

Jednou z pikantností případu je souvislost s Památkovou zónou "Dejvice, Bubeneč, horní Holešovice". Všechny vily (i ty již zmizelé na Špejcharu) leží uvnitř jejího území. Vyhláška 10/1993 HMP jasně říká, že "posláním památkových zón je zachovat a trvale chránit kulturně-historické a urbanisticko-architektonické hodnoty vybraných částí území", přičemž předmětem ochrany jsou mj. "historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotná skladba, urbanistická struktura, uliční interiéry ...". Připomeňme, že severně za tratí ve Slavíčkově ulici se v pokračující památkové zóně nacházejí i vily prohlášené za nemovité kulturní památky a monstrum Lorshipu tím spíše urbanistickou hodnotu místa ničí.

Historie celé kauzy z pohledu památkové péče je poměrně spletitá (podrobně v přiloženém PDF). První "nezávislé" posudky (pouze na 3 na vily u Vorlíků) na objednávku Lordshipu jsou z roku 2001 (jeden od Zdeňka Lukeše), zřejmě díky tomu žádná kvalita vilám přiřčena nebyla. Když už se v roce 2003 negativně k záměru vyjádřil Národní památkový ústav a radnice, magistrátní památkáři stejně řekli záměru ANO. A to pod taktovkou ředitele Jana Kněžínka (mj. podepsán pod kladným vyjádřením OPP na Ledního medvěda, umisťovaného též do památkové zóny). Další kroky tedy dospěly v roce 2003 až k územnímu rozhodnutí. To bylo po protestech a nesouhlasu (i Prahy 6!) Ministerstvem pro místní rozvoj zrušeno. V dalším málo přehledném vývoji, kdy u soudu uspěl i Lordship, se měnila i stanoviska úřadů. V roce 2007 soud potvrdil nesoulad záměru s památkovou zónou. Mezitím Lordship skupuje zbylé vily a objevuje se veleprojekt na celý pás vil podél Milady Horákové.

Vzhledem k podané žádosti Lorshipu o demolici dvou vil na stavební úřad Prahy 6 čekejme v nejbližší době vyjádření památkářů nové. V této souvislosti se hodí připomenout, že v rámci Evropské unie přijala Česká republika několik dokumentů (Athénská, Lipská, Marseillská charta a Toledská deklarace), které se zabývají podporou udržitelného a integrovaného rozvoje měst. Věnují se i historickým památkám: Architektonické hodnoty musejí být uchovány (jednotlivé objekty nebo urbanistické soubory). A dále "města a dědictví jsou klíčovými prvky a depozitáři bohaté a různorodé evropské historie a kultury." Nebyla snad památková zóna, kam směřují obchodní aktivity Lordshipu, ustanovena právě z důvodu ochrany historického dědictví?

Sama skutečnost příslušnosti nemovitosti do památkové zóny zakládá na památkovou ochranu. Vyšší kategorií ochrany jsou kulturní památky. V současné době na Ministerstvu kultury ČR leží čerstvý návrh na uznání dvou rohových vil nemovitou kulturní památkou. Do posouzení návrhu a vyjádření ministerstva by se o demolici rozhodně rozhodovat nemělo, naopak by měly být vily neodkladně zabezpečeny proti dalšímu chátrání.

Selhávání městské části

Jak se Městská část Praha 6 postavila proti záměru Lordshipu v roce 2003 razantně, tak dnes se k záměru staví smířlivě a novou formu zástavby připouští. V zápise z jednání Komise územního rozvoje při Radě Městské části Praha 6 z března 2011 vůbec není zmínka, že by se komisaři existencí nějaké památkové zóny zabývali. A není tam ani zmínka o žádných vilách, řeší se rovnou nový projekt. Na jednání komisaři sice vznesli "zásadní" připomínky, ale jinak projekt "zásadně" neodmítli. Poznámka: proti tehdy projednávanému je dnes ve hře projekt upravený s větší užitnou plochou i s více místy k parkování.

Postoj radnice se nyní změnil i vůči vypracované urbanistické studii Hradčanská - Špejchar z roku 2004, tu radnice přijala v červnu 2006 za svou. Podle dostupné dokumentace k této studii zůstávají vily v oblasti zájmu Lordshipu zachovány, namístě vil již chybějících u křižovatky Špejchar jsou navíc navrženy objekty nové, řekněme přiměřeného objemu. Studie měla být jednoznačným argumentem při předložení návrhů od Lordshipu. Argumentem proti, samozřejmě. Namísto toho komise územního rozvoje v roce 2011 s plánem Lordshipu souhlasí, ač při splnění určitých podmínek, které však s urbanistickým pohledem na lokalitu (natož s památkovou zónou) vůbec nesouvisejí. V poslední Šestce (duben 2014) radní MUDr. Gebouský (předseda komise) dokonce požaduje "sladění územně plánovacích podkladů se záměry investorů". Přitom by se mělo ladit naopak - záměry investorů s podmínkami památkové zóny. Personální obsazení tohoto postu je poněkud nešťastné. Tragický je i stav územního plánování v Praze.

Podle dalšího šestkového článku ze stejného čísla "Proč chátrají? Vinou majitelů!" by se ale mohlo zdát, jak radnice péči (nepéči) vlastníků o nemovitosti sleduje: "Přestože stavební úřad Prahy 6 nařizuje vlastníkům údržbu objektů a za porušení zákona ukládá pokuty, stále jsou případy, kdy se nic nemění. Kde je problém? Ve znění zákona a jím nastavené výše pokut. Jedna pokuta za neplnění výzvy úřadu totiž může být maximálně 200 tisíc korun. Přitom hrozba vyšších pokut by určitě pomohla změnit přístup vlastníků." Kde je problém? Nu, sama hrozba nic nezmůže, něco zmůže až pokutování a následné zveřejňování. Zaznamenali jste snad v minulosti informaci, že by úřad vyzýval Lordship k údržbě nemovitosti? Udělila vůbec někdy radnice Lordshipu (či někomu jinému) pokutu za zanedbání péče o nemovitost? Pokud by byla maximální pokuta 200 tisíc malá, byl by nějaký důvod ji při nesplnění výzvy k nápravě neudělovat opakovaně? Pokuta navíc může být v tom případě zvýšena. Pravda, konstatování možnosti pokutovat (ač nedostatečně) je svým způsobem posunem, obvyklé bývalo tvrzení, že je možné pokutovat vlastníky pouze za neudržovaný pozemek, nikoliv za neudržované budovy.

Ve článku na iDnes dokonce argumentuje tiskový mluvčí Adam Halmoši: "Vily nepatřily městské části Praha 6 a nejsou kulturní památkou. V minulosti předchozí vlastník dodal znalecký posudek, který konstatuje, že vily je již velmi obtížné zachránit. V oblasti navíc platí po desítky let stavební uzávěra." Ano, vily nejsou kulturní památkou. Proč však přitom nezmiňuje existující památkovou zónu? A ze kdy že je zmiňovaný znalecký posudek? Jistě ne z okamžiku, kdy Lordship nemovitosti kupoval. Zmiňovaná stavební uzávěra je použita jako zaklínadlo (uzávěra může za devastaci vil i podle radního Pekárka, místopředsedy KÚR a radního pro strategii, podobně smýšlí radní Záruba, radní pro ŽP a dopravu). Má snad být stavební uzávěra důvodem, proč by se nesměly vily udržovat? Stavební uzávěra byla vyhlášena v roce 1997 z důvodu výstavby Blanky, avšak i v jejím ustanovení je velmi výmluvný článek č. 4: Nejsou zakázány ani omezeny udržovací práce.

Zajímavé je, že část pozemků nadále patří hlavnímu městu Praze. Nedozvíme se z úředních zdrojů, jaký je v tomto směru vztah investora-developera a města/městské části? Těžko se něco projektuje jen tak na cizím pozemku... Nezveřejní nám radnice smlouvu o pronájmu či chystaném prodeji? Existuje taková? Můžeme se domnívat, že ano. To by však napovídalo, že je již předem s developerem řada věcí domluvena a upečena, a to hluboko před započetím jakéhokoli správního řízení.

Hořce úsměvně působí rádoby alibi předsedy komise územního rozvoje MUDr. Gebouského, který sice v odpovědi na interpelaci přiznává důležitost památkové zóny, ale vzápětí novostavbě přikyvuje a k podmínkám KÚR pro stavbu paláce Lordshipu z března 2011 iniciativně přidává do parteru i obchodní vybavenost a dokonce vábí na umístění mateřské školky.

Výrazný střet zájmů Ing. arch. Petra Bílka

Devět hlasů komisařů územního rozvoje MČ Praha 6 posunulo záměr výstavby paláce Lordshipu směrem k uskutečnění na schůzi komise v březnu 2011. Mezi devíti kladnými hlasy je započtena i zvednutá ruka člena komise Ing. arch. Petra Bílka. Petr Bílek je někdejším předsedou České komory architektů (1998 - 2002), na Praze 6 je tak trošku dvorním architektem (např. projekt bytových domů SNEO aj.), v roce 2010 výrazně pomohl na svět Lednímu medvědovi jako člen hodnotící poroty architektonické soutěže (po boku předsedy poroty Chalupy). I když se o rok později v následném radnicí vyžádaném znovuposouzení soutěžních návrhů na dostavbu Kulaťáku vyjádřil neutrálně ke všem projektům ze soutěže, nálepku "spolutvůrce" medvěda mu to už neodloupne. Petr Bílek je projektantem poslední verze projektu skleněného paláce Lordshipu z podzimu 2013. Považujeme za naprosto nepřípustné, aby člen komise územního rozvoje, od kterého se očekává nezávislé odborné posuzování záměrů, byl současně angažován jako architekt na projektech na území Prahy 6.

Další souvislosti a dopady

Chystané administrativní centrum nutně přitáhne další dopravu. Umístění centra u tunelu Blanka je z důvodu dobré dopravní obslužnosti pro investora tuze zajímavé; možná nebýt Blanky, Lordship by zde vůbec stavět nechtěl. Mohli bychom situaci přirovnat k bujení skladových areálů podle nových dálnic za hranicemi Prahy. Podle posledních informací mají ve 4 podzemních podlažích vzniknout garáže pro asi 550 vozidel. Z automobilistů bude řada těch, kteří přijedou od Holešovic i od Břevnova (a i z centra) po povrchu. Kapacitou podzemních garáží je projekt srovnatelný s chystanou Bořislavkou, tam se v okolí dle EIA očekává nárůst o více jak 5 tisíc pojezdů aut denně. Dojde tedy ve finále ke slibovanému snížení intenzity dopravy na Milady Horákové a i jinde na povrchu?

O tom, že Blanka přitahuje další záměry, svědčí i plán na vystavění dalšího obchodního centra na místě tréninkového stadionu Sparty. Záměr zatím nikdo nepotvrdil, avšak na vizualizaci Lordshipu si hmotové duchařiny v tomto místě jistě sami všimnete. Částečně má další stánek konzumu a kanceláří zasahovat i nad výjezd z tunelu. A nezapomeňme ani na podzemní garáže vybudované s Blankou hned naproti pod plochou Letenské pláně. Uvažoval někdo, komu tamějších 850 míst poslouží? Jednorázově fotbalovým fanouškům? Domorodcům, kterých však v nejbližším okolí zas tolik nebydlí a do podzemních stání se rozhodně nepohrnou? Nebudou tyto podzemní garáže pobídkou pro další záměry i u jižní strany třídy Milady Horákové?

Podle urbanistické studie "Hradčanská-Špejchar" z roku 2004 jsou v místě po dokončení Blanky očekávány výrazně nevyhovující koncentrace škodlivin v ovzduší. K nim by jistě přidaly i další zátěže z provozu nových uvažovaných budov. Lze tak pochopit, že v hygienicky závadném prostředí je otevřený tréninkový stadion pro fotbalisty na pováženou a Sparta přemýšlí, co s tím.

Výstavba Letná Office Parku (poslední název záměru - neplěťte s původním významem slova "park"!) se rovněž těsně dotýká železnice. Uvažovaná modernizace je sice spíše v nedohlednu, ale nestane se, že zamýšlený Lordship její modernizaci (zdvojkolejnění) znemožní, nebo alespoň výrazně zkomplikuje? Pokud vzpomeneme na dosud platné stanovisko MČ Prahy 6 k modernizaci železnice, v těchto místech by měla mizet pod zem.

Zatím nepříliš probádanou oblastí je nový Metropolitní plán. Mizejí známé funkčně určené plochy, metropolitní plán by měl být celkově jednodušší a pružnější. Nedefinuje přesně, co kde smí být (byty, kanceláře, fabrika), ale určuje jen maximální zátěž území. Větší moc připadne městským částem a jejím stavebním úřadům. Jak to nakonec v novém Metropolitním plánu dopadne s památkovou ochranou? Vybíráme z dokumentu "Základní členění města a lokality" obrázek diskutovaného prostoru. Ač jsou vily u třídy Milady Horákové v Bubenči, přesto se do lokality "Vily Bubeneč" nevešly. Copak to asi znamená?

Povzdech závěrem

Před lety koupila firma Lordship pozemky s nemovitostmi. Jistě s vědomím, že nakupuje v památkové zóně, jistě věděla i o omezeních s tím spojených. Zodpovědný vlastník by se tím cítil zavázán. Žijeme však ve zvláštní kapitalistické divočině, kde žádná pravidla neplatí, natož ta nepsaná. Kde lze koupit zahradnictví za účelem výstavby sídliště, koupit koupaliště se záměrem stavět bytové domy, stavět v zeleni Šáreckého údolí, koupit vily v památkové zóně s vidinou jejich demolice a výstavby obřího kancelářského komplexu... Těmto a podobným záměrům nápomáhají radnice malé i ta radnice velká nejrůznějšími ústupky i změnami územního plánu. Developeři sázejí na obvyklou pražskou praxi - na nefunkční památkovou ochranu a totální benevolenci úřadů.

Přidat do fóra komentář ke článku