Namísto Ledního medvěda "Klec na medvěda" - po vzoru průmyslových skeletových staveb

zveřejněno: 18. března 2019
značky: Bubeneč | Kulaťák | úřad MČ | výstavba

Na Kulaťáku má vyrůst nový bytový dům podle návrhu arch. Jakuba Cíglera. Přirovnání k průmyslovým stavbám není vymyšlené, ale je citací z územního rozhodnutí. Podívejme se na záměr podrobněji.

Před 8 lety vyvolal předchozí záměr od arch. Hubičky mezi odborníky i veřejností značnou bouři. Přes odmítavé názory dostal Lední medvěd od stavebního úřadu územní rozhodnutí (2013). Až během odvolacího řízení soud zrušil (2014) nelegální úpravu územního plánu, která velmi nadměrnou stavbu umožňovala, a znemožnil tak medvědovi se na Kulaťáku usadit. Původní projekt PPF převzaly v roce 2016 Penta a Kaprain a představily projekt uměřenější - bytový dům Victoria Palace. Z dřívějška přenesené spory vyřešila koncem roku 2017 radnice Prahy 6 uzavřením smluv s Vítězným náměstím s.r.o., kdy pozemek prodala za 120 milionů Kč (o částce se vedly spory s opozicí [1 2 3]). Po dostavbě budovy maximálně za tuto částku Praha 6 koupí zpět obchodní prostory v přízemí, ty potom mají přinášet do obecní pokladny ročně 9 mil. Kč. Věnujme se však budově samotné.

Památková zóna

Pozemek leží na území památkové zóny Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice, ustanovené vyhláškou HMP 10/1993. Ta určuje, že jsou mj. chráněny "urbanistická struktura, uliční interiéry …, charakter objektů a pozemků, architektura objektů a jejich exteriéry" a že při nové výstavbě "musí být zohledněn charakter a měřítko zástavby a prostorové uspořádání památkových zón, rozsah nové výstavby, přestavby a modernizace musí být přiměřený památkovému významu jednotlivých částí památkových zón". Těmto zásadám odpovídá i vyjádření Odboru památkové péče (OPP) MHMP k záměru, kde se uvádí: "Historické a hmotové celkové řešení centrálního prostoru náměstí s bezprostředním okolím musí v rámci zachování Engelovy koncepce zůstat každému jednotlivému doplňovanému objektu nadřazeno". Ač je patrné, že nový BD je hmotově únosný a některé prvky symetricky umístěného generálního štábu otiskuje (prohnutí, výška), celkem zřejmý význam výše uvedených slov však záměr budovy hned v několika detailnějších pohledech neotiskuje. Střecha není de facto střechou, poslední podlaží jsou ustupující, fasádu "tvoří" zábradlí balkonků a příliš výrazné a četné svislé lamely.

Snahou návrhu bylo hmotově a obrysově se přiblížit Engelovu původnímu řešení. Bohužel z toho vyšla parafráze, která architekturu náměstí spíš karikuje. Objekt bez horizontálního členění, bez souvislosti s kompozicí a měřítkem historických fasád náměstí, bez odlišení obchodního parteru je víc prvoplánovou exhibicí moderních stavebních technologií, než architekturou respektující daný ráz prostředí.
PhDr. Kateřina Bečková, Klub za starou Prahu

A otisk výše uvedených slov z vyhlášky o památkové zóně nenacházíme ani v ustanovených podmínkách OPP, které shrnuje do pouhých 3 bodů:
"1. Výška hlavní římsy bočních křídel nebude (pozn.red.: zřejmě jde o překlep? - smysl dává "bude") navazovat na římsu sousedních objektů domů.
2. Detailní řešení fasád a řešení sadových a terénních úprav, včetně kácení, bude předloženo MHMP OPP.
3. Zeleň na plochých střechách lze provést pouze formou mobilní zeleně."
Z toho lze usoudit, že jinak vše ostatní naprosto vyhovuje. Trošku absurdní je podmínka č.3, kdy vadí navržené ozelenění (plochých) střech; právě to je dnes jedním z výrazů moderní architektury - přitom na fasádních lamelách se moderní doba projevit může a nevadí (přitom ty na rozdíl od ploché střechy z náměstí vidět jsou). Podle OPP "trvale ozeleněné střechy do památkové zóny nepatří, neboť v dálkových pohledech … vytváří v homogenní střešní krajině … nelogické a matoucí plochy". Nu, ustoupená podlaží a lamely v této homogenní střešní krajině OOP zřejmě nevadí. Střešní krajina je přitom "charakteristická podoba střech, přispívající k vědomí vlastní identity, pozitivní a nenahraditelná hodnota z hlediska uchování celku", neboli hodnota, kterou je zapotřebí v památkových zónách chránit.

Střecha hlavní budovy směřující do náměstí netvoří plochu, jako je tomu u ostatních budov na náměstí, je zkrátka "děravá" a šikmé lamely pouze překrývají ustupující podlaží (opět s balkonky). Účel je zřejmý - umožňuje zvýšit kapacitu budovy. Že střecha na domu chybí, potvrzuje i konstatování stavebního úřadu: "Všechny střechy objektu budou ploché, v hlavní hmotě zakryté lamelami tak, aby vytvořili (pozn.red.: citace) dojem střechy valbové" a "sedlový tvar střechy … tvořený lamelami je kopií tvaru střechy Generálního štábu".

Absenci sedlových střech, typických pro bloky domů směřujících od náměstí, nesmyslně ospravedlňuje stavební úřad přirovnáním ke Skleněnému paláci (ten však pyšně stojí v průčelí trojúhelníkového náměstí), střechami ÚOCHB na Flemingově náměstí a střechami budov FEL (ty jsou již ale mimo památkovou zónu). Ploché střechy (a "částečně ploché" u hlavního objektu) potom OPP označuje za "mírnou odchylku od regulace". Na nižších částech budovy potom ustoupená podlaží s plochou střechou vytvářejí pobytové terasy. Překvapivým argumentem pro nerespektování střešní krajiny v památkové zóně jsou podle stavebního úřadu "současné požadavky budoucích rezidentů na dispoziční a funkční uspořádání bytů".

Zásadním pochybením především je, že městská část připouští postupnou dostavbu náměstí, aniž by měla hotovou koncepci celku. Jediným přijatelným řešením této situace je přerušit práce na projektu zástavby proluky a zaměřit se na zpracování studie dostavby celého náměstí v jednotě urbanistického řešení a architektury ve smyslu autorova původního návrhu se zohledněním současných podmínek a cílů.
Ing. arch. Marie Švábová, Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (plný text)

Ještě doplňme úvodní zmínku o vzoru průmyslových skeletovývh staveb: ve zdůvodnění souladu umístění budovy podle § 24 Pražských stavebních předpisů stavební úřad píše: "Před základní plochu fasády předstupují meziokenní římsy, šambrány otvorů, parapetní konzoly nebo systémy propojených pilastrů a kladí, které, po vzoru průmyslových skeletových staveb, vytvářejí na fasádě výrazné rámy." Opravdu má průmyslový vzor s výraznými rámy místo v památkové zóně? Stavební úřad "dospěl k závěru, že stavba předmětné území kvalitně dotváří", investorovi a projektantovi dokonce přisuzuje "právo přinést do území vlastní architektonický názor".

Územní plán

Engel byl ve svém návrhu geometricky přesný. Při porovnání půdorysů protějšího generálního štábu a chystaného BD padnou do oka chybějící rizality do bočních ulic, zvl. potom ten větší do ulice Jugoslávských partyzánů. Současný územní plán bohužel tuto symetrii nereflektuje a v místě rizalitu vyznačuje plochu komunikační S2. Musíme se tak spokojit s tím, že "nároží do ulice Jugoslávských partyzánů a Verdunské zdůrazňují mělké rizality tvořené lamelami, které jsou paralelou k rizalitům Generálního štábu". Tyto "rizalitní" lamely se liší od lamel do náměstí tím, že jsou poněkud zalomené a o našikmení delší. Vzhledem k množství prováděných změn v územním plánu by při troše snahy, byť za cenu zdržení, jistě bylo možné provést i změnu v tomto místě. Nikdo se o to ani nepokusil.

Podle územního plánu se záměr nachází v ploše SMJ - smíšené městské jádro. To znamená, že zde musí být umístěno více funkcí (bydlení, obchody, stravování, administrativa, školy, kultura, zdravotnictví apod.), přičemž žádná z těchto funkcí neměla překročit 60 % z celkové kapacity plochy. Překročení této hranice bylo možné, jednalo se potom o tzv. "výjimečně přípustné funkční využití". V chystaném domě jsou připraveny (a smlouvou s MČ potvrzeny) byty na 84 % kapacity. Obecně platí, že úkolem samosprávy i státní správy (stavebního úřadu) je hájit veřejný zájem. Výjimečné přípustné využití jakožto výjimky z obecného pravidla je tedy možné odůvodnit jedině veřejným zájmem. Pokud by takto úřad nepostupoval, postupoval by nezákonně. Veřejným zájmem jistě není 84% podíl bytů, který přináší zisk jedině investorovi. V předchozích větách je záměrně použitý minulý čas, neboť 12. 10. 2018 přichází na pomoc opatření obecné povahy č. 55/2018 se změnou územního plánu Z2832, která výše uvedené ustanovení o limitu 60 % ruší. K tomu se v rozhodnutí dokládá, že "takto vydané opatření obecné povahy nemá přechodná ustanovení a vztahuje se svou účinností na všechny posuzované záměry".

Na Vítězném náměstí bude nový bytový dům reprezentovat nudu, potěšení pak rozložité městské domy po obvodu náměstí, v čele s generálním štábem. Postavíte-li se už dnes čelem proti parcele, kde bude bytový dům stát a podíváte se na přátelsky vybraný roh domu po pravé straně, dojde vám, že rozřezaný palác vítězství tu místo nemá.
Pavel Cmíral, občanské sdružení Bubeneč (plný text)

V ploše záměru je ještě umístěna tzv. "pevná značka" VV, což znamená, že v ploše má býti umístěna plocha veřejného vybavení (školství, zdravotnictví apod.) až do velikosti 2500 m². V tomto případě je značka spojena s veřejně prospěšnou stavbou "s identifikací 3/VM/6 - Praha 6 - polyfunkční objekt pro státní správu a samosprávu". V parteru budovy jsou prostory "cca 610 m² s cílem umožnit jejich flexibilní využití právě pro náplň veřejného vybavení". Je vidět, že v budově mohla (a měla) mít funkce VV přece jen větší zastoupení.

Závěrem

Můžeme být sice rádi, že na Kulaťáku nevyroste příliš vykrmený kancelářský Lední medvěd. Nicméně atypické vodorovné lamely medvědího kožichu vystřídaly v náměstí cizorodé svislé lamely "klece na medvěda", přecházející až do střešní krajiny. Nezastavěná proluka na Kulaťáku zřejmě přestane po dlouhých desetiletích strašit, "strašit" však bude klec na medvěda - s okolní zástavbou si Victoria Palace moc nerozumí. Stavební úřad "ze znalosti záměru konstatuje, že navržená stavba je výsledkem neveřejné architektonické soutěže". Je zvláštní, že se soutěží na dům na tak významném místě, natož s výsledky této soutěže, se investor nepochlubil. Ve vydaném rozhodnutí je vidět i jisté selhání památkové péče, kdy jsou "mírné" odchylky od Engelovy koncepce záměru dodatečně odpouštěny či přímo přehlíženy.

V dnešní době, kdy je developery - za výrazného přispění médií i politiků - vyvolávána fiktivní potřeba nových a nových bytů, a na dračku jdou byty tzv. investiční, bude prodej bytů pro investora jistě příznivě ziskový. Vzhledem k tomu, že původně byl pozemek na Kulaťáku ve vlastnictví obce, kterému by slušelo označení "rodinné stříbro", mohla zástavba proluky přinést místním obyvatelům - kromě jiné tváře budovy - i daleko větší užitek.

Přidat do fóra komentář ke článku