Leták na akci Nápady pro Kulaťák. Pořádá Architecture Week se Spolkem posluchačů architektury ve spolupráci s radnicí Prahy 6. Na úvodní veřejné přednášce jsme se byli podívat. Úplně veřejná nebyla, neb informace o jejím konání byla veřejnosti poměrně utajena. Veřejnost bude moci vidět produkty studentů z workshopu v Galerii chodník 7. - 14. května.

Čtyři protagonisté večera. Zleva doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. (urbanista), Ing. arch. Bohumil Beránek (vedoucí Odboru územního rozvoje MČ Praha 6), Ing. arch. Radan Hubička (projektant Ledního medvěda), zády stojí Ing. arch. Tomáš Valent, CSc. (Architecture Week). Nikdo z pánů nevyřkl sousloví "památková zóna", do které Kulaťák spadá.

Za pořadatele - Architecture Week - provázel večerem Tomáš Valent. Mimo jiné předseda poroty soutěže "Projekt roku 2013", kde zvítězil Lední medvěd. Dříve jsme se pozastavili nad utajenou soutěží a chybějícími informacemi o ní, dnes jsme na webu AW objevili dokonce i další nominované! (mezi nimi mj. kontroverzní Galerie Stromovka a VN47 (Václavák 47) :-o )

O historii území povyprávěl zajímavě Michal Hexner. Mj. spoluautor urbanistické studie okolí hotelu Diplomat, kterou jsme zmínili dříve.

Přednášku vzal pěkně od podlahy - k vidění byly vidět dávné historické mapy. Najdete polohu dnešního Kulaťáku? Pomohou Hradčany, svislá čára ze severu jsou Jugoslávští partyzáni, v místě Kulaťáku zahýbá stezka do Dejvické.

Engelův zastavovací plán Dejvic z roku 1920. Všude důsledně bloková zástavba. Proti dnešku bloky všude nesedí.

Engel 1922. Uliční síť je převážně shodná se sítí, jak ji známe. Nahoře pod Prašňákem uvažoval Engel symetrická kruhová průčelí. Co neuvažoval - je záplava aut.

Spojnici Kulaťáku a Pražského hradu byl přikládán velký význam. Dnes je přirozená spojnice zhatěna vedením Blanky a monstrózní křižovatkou, Blanka je bariérou.

Engelův model Kulaťáku. V oblouku brána do kampusu ČVUT, uprostřed náměstí pylon či obelisk.

Dostavba severovzápadního segmentu Kulaťáku podle Karla Prágra, 1954.

Dostavbu v areálu vysokých škol řešili F. Čermák a G. Paul v roce 1958. Hřebínek elektrofakulty a strojní fakulty tak, jak ho známe dnes. Zastavění dosud volného segmentu před školami bylo plánováno poměrně střízlivě.

O bližší minulosti a přítomnosti se jal pohovořit znalec všech architektonických i stavebních (legálních i nelegálních) počinů v Praze 6 - Bohumil Beránek. Pokud, pane architekte, čtete tento web, budeme rádi, pokud v komentářích doprovodné texty upřesníte či opravíte omyly ;-)

Představil řadu projektů, kdy se kromě radnice uvažovalo i jiné využití - toto je návrh na hotel ČSA. Moc pěkný není. Radnice po nákladné rekonstrukci zůstala, kde byla. Bohužel.

Návrh regulace z dílny architektů Pata & Frýdecký.

Jeden z dalších návrhů regulací Kulaťáku a prostoru kolem Diplomatu. Všimněte si zaplnění středu náměstí.

Zástavbě na místě Farmářských trhů se věnoval v několika studiích ateliér ADNS.

Zástavbě na místě Farmářských trhů se věnoval v několika studiích ateliér ADNS.

Zástavbě na místě Farmářských trhů se věnoval v několika studiích ateliér ADNS.

Další Projekt zástavby v severozápadním segmentu, autora jsme nepostřehli.

Jeden z projektů, který severozápadní kvadrant poměrně dosti nemilosrdně zahušťuje.

Některé projekty se svým pojetím radikálně vymykají současnému charaktery náměstí, v oblouku náměstí se dokonce mění několikrát výška budov. Šikmé střechy žádné.

Poměrně brutální vytěžení prostoru. V plánu byla centrála České spořitelny. Jako alibi k barbarskému zneužití prostoru má zřejmě posloužit zeleň na střeše.

Další z odvázanějších návrhů zástavby před areálem vysokých škol.

Mnohým projektantům leží velká (nevyužitá?) plocha náměstí v žaludku. Arch. Beránek zmínil, že pár uvedených návrhů na dosud volný severozápadní kvadrant dokládá, že po urbanistické soutěži v roce 1990 se už vlastně nikdo nezabýval náměstím jako celkem. A my dodáváme - bohužel.

A ke slovu přistupuje Radan Hubička. Na pořadu je budoucnost náměstí, ale tím pádem i žhavá přítomnost.

Kromě nejrůznějších dříve zveřejněných pohledů na medvěda a řezů jeho vnitřnostmi jsme uzřeli dosud nevídané. Do severovýchodního segmentu překlopený generální štáb!

Zrcadlový genštáb se pozvolna prolíná s medvědem. Účelem je dokázat, že Lední medvěd je zregulován stejně, jako jeho protějšek. Vše naprosto sedí: hřeben, římsa, objem, rizalit...

Převtělení genštábu do medvěda dokonáno.

Podobný trik z jiného pohledu - od Buzulucké ulice. 1. fáze = na místě je překlopený generální štáb.

2. fáze: prolnutí s Ledním medvědem. Vše naprosto sedí: hřeben, římsa, objem, rizalit.

3. fáze: přeměna dokonána.

A do třetice pohled od Svatovítské: generální štáb tam, kde byste ho rozhodně nehledali (a ani nenašli).

Dovedné máchnutí kouzelnou hůlkou - Engelem prolíná Hubička.

Hotovo. Výhodou rizalitu nad chodníkem na rohu Partyzánů je, že neboří žádné nohy do chodníku, nehrozí tam tedy špína a bezdomovci, jak tomu je podle Hubičkových slov u Engelova protějšku.

Ještě pohled od náměstí - oproti původním vizualizacím jsou doplněny jemné vertikály odlehčující silný horizontální akcent lamel. Díky zakřivení medvědího kožichu se však vertikály trošku bortí.

Závěrečný slajd architekta Hubičky: Není nic horšího, než mrtvý prostor.

Komentářů ve fóru: 1,přidat nový

Ze závěrečné asi 20minutové diskuse: Považujete budovu (medvěda) za dominantní? Ne. Nepřizpůsobuje se opticky, dizajnově, jinak ano. Co je na omítce špatně? V čem jsou lamely lepší? Budova se tolik nepřehřívá. Brání přeslunění, umožňují napojení na sousední domy. Bavíme se o jednom baráku a jeho architektuře, ne o urbanismu. Bude na workshopu. Dům byl schválen jako určitá zástavba určité části náměstí. Volně si transformujte do svých návrhů, ze špinavý křižovatky udělejte živý náměstí, dotvořte ho, neomezujte se regulativy...