Praha 6 ztrácí tvář

Stromy a město: vrátíme se do středověku?



zveřejněno: 14. května 2009
značky: magistrát | územní plán | životní prostředí

Občanské sdružení Arnika uspořádalo 13. května 2009 v kavárně Krásný ztráty besedu s architektem a urbanistou Karlem Maierem, a to na téma "Stromy a město: zeleň a veřejné prostranství jako rozvojový faktor města".

Ve své úvodní přednášce popsal Karel Maier historický vývoj měst a roli, jakou v nich hrála zeleň, a to od středověku až do současnosti. Zeleň plní ve městech řadu funkcí, například ekologickou, rekreační, psychologickou a další. Za zmínku stojí zejména funkce ekonomická. Ta podle architekta spočívá v tom, že blízkost zeleně zvyšuje hodnotu nemovitosti. Mnohé před staletími založené parky a zahrady tak v době svého vzniku byly dokladem bohatství majitelů sídel, která obklopovaly. Zatímco ve středověkých městech se zeleň téměř nevyskytovala a pokud ano, plnila především funkci užitkovou (například malé užitkové zahrady), v pozdějších dobách začala být zeleň prvkem, který měl dodat "lesku" sídlům, ke kterým patřila.

Tento postřeh je velmi zajímavý, všimneme-li si, jak se k zeleni staví dnešní developeři. Na blízkost zeleně se u některých svých projektů rádi odvolávají, zároveň ji ale svou činností často likvidují. Protože zeleň je na mnoha místech zároveň veřejným prostorem, stává se obětí snahy developerů veřejný prostor co nejvíce omezit ve prospěch nových staveb. Toto úsilí je pak dovedeno až do extrému například v satelitních městečkách, kde je veškerá "zeleň" někdy zredukována pouze na zatravněnou plochu okolo nových domků.

Uvědomují si tedy developeři význam zeleně pro kvalitu života a bydlení? Podle propagačních textů k některým projektům by se mohlo zdát, že ano. Proč ale zároveň právě "díky" developerům mizí v Praze celé rozsáhlé zelené plochy a vzrostlé stromy?

Jistě - podle názoru Karla Maiera "není zeleň jako zeleň". Zeleň ve městě by podle jeho mínění měla být především dostupná pro jeho obyvatele. Neprostupná "džungle" nebude mít pro lidi takový význam, jako park nebo lesopark. Nicméně oprávněná byla i připomínka jednoho z účastníků besedy, který podotkl, že stromy potřebují desítky let, než vyrostou a začnou být pro prostředí města skutečným přínosem. Jaký smysl tedy má projekt, na jehož začátku jsou poražené vzrostlé stromy a na konci novostavba, u níž je na zbylých kouscích místa nasázeno několik maličkých nových stromků, které budou potřebovat řadu let (a možná taky kus štěstí) než se opět stanou takovými stromy, které na pozemku rostly předtím, než začaly stát v cestě stavbě?

Podle mínění urbanisty je důležité si uvědomit, jakou zeleň ve městech chceme mít. Zeleň může mít řadu forem, ale zdaleka ne všechny jsou pro obyvatele měst skutečně přínosné. Důraz klade Karel Maier na výše zmíněnou dostupnost zeleně lidem. Z tohoto hlediska je podle něj neúčelný i zamýšlený zelený pás kolem Prahy. A to právě proto, že lidé potřebují mít zeleň uvnitř města, v blízkosti svých obydlí. Právě tam má pro ně největší význam.

Z výkladu Karla Maiera a z příkladů různých možností pojetí zeleně ve městech tak lze vytvořit následující shrnutí: bylo by velmi dobře, kdyby si developeři, a zejména radnice, začali více uvědomovat, jak zásadní význam má zeleň pro město a život v něm. Protože pokud si to neuvědomí, pak se možná urbanistický vývoj Prahy vrátí zpět do středověku. Ke kamennému (v současnosti spíše betonovému) městu, ve kterém bude každý maličký kousek zeleně velkou vzácností.


-bk-

Přidat do fóra komentář ke článku